Šestnáct let připravuji kurzy pro ženy o tom, jak být živá a spokojená … a stále dostávám nové zkoušky. Při jedné konzultaci jsem si položila ruce na prsa a v pravé části objevila  podezřelý útvar. Anabáze, která následovala, předznamenala mou osobní krizi a přivedla mě k životní inventuře.

Text: Iveta Kučerová (psáno pomalu a s pokorou), foto: Zuzana Zoňová

Nejdřív se objevila tendence nepřipouštět si, že se děje něco zvláštního.

Pak přišla vlna strachu znásobená vzpomínkou na otce, který zemřel na rakovinu plic. Po dvaceti letech jsem si uvědomila, že jeho odchod nemám zdaleka tak zpracovaný, jak jsem si myslela. Uf… Objevily se hluboce zapsané zážitky z mého pracovního působení na dětské onkologii.

Vzpomněla jsem si na gynekoložku, která mi před několika měsíci, v závěru pravidelné prohlídky řekla: „Mám povinnost upozornit vás na bezplatné vyšetření mamografem. Dodávám ale, že existují i bezpečnější varianty.„ Odmítla jsem tehdy s nervozitou, kterou ve mně vyvolávají doporučení mediálních kampaní a mé matky: „Měla bys pravidelně chodit na mamograf.“

Má mysl začala pracovat na plné obrátky. Co se děje? Co nechci vidět? Kam se řítím? A jak se můžu zachránit?

Požádala jsem o radu mou gynekoložku, která mi doporučila dvě alternativní vyšetření k mamografu. Cítila jsem její starostlivost a špatně skrývané obavy.

Následně jsem se objednala na vyšetření elektrickoimpedanční tomografií.

Zašla jsem také k praktickému lékaři a překvapila ho tím, že existuje varianta mamografu. Vyšetřil mě a pro jistotu poslal na rentgen hrudníku s poznámkou: „Proti „ cétéčku“, které vás ozáří na deset let, je to jen bliknutí.“

K návštěvě v oblastní nemocnici se váže typická historka:

Nechtělo se mi, ale zároveň mi bylo jasné, že tam mám zajít. A podívat se do očí strachům z doby, kdy jsem jezdívala na vyšetření s nemocným otcem.

Prostředí na mě působilo stísněně, na chodbách bloudící pacienti a obrazovka s přenosem z parlamentu. Po příjmu si mi laborantka začala stěžovat na nízký plat. Než jsem stačila něco namítnout, dvakrát mě osvítila a poslala čekat na diagnózu. Brzy se ale vrátila ze zprávou, že mám jít na snímkování ještě jednou a odvedla mě do jiné kabiny.

Poslušná část se už chtěla svléknout.

Vědomá ale nabrala odvahu a zeptala se: Můžete mi zavolat lékařku? Ta za chvíli přišla a vysvětlila: „Nic jsme u vás nenašli, tak pro jistotu budeme rentgen opakovat.“

„Velmi uvítám, když mi napíšete do zprávy, že jste nic nenašli“, odpověděla jsem ji s úsměvem. Pokrčila rameny, zaklapla desky a byla pryč.

Následovalo ještě několik celostních vyšetření a konzultací u lékařů i terapeutů, a také návštěva u vědmy, která mi mimo jiné řekla: „Není to nebezpečné, nebezpečné jsou Tvé myšlenky“.

Shrnuto: Dostala jsem včas varovný dopis. Získala jsem důležité informace o mém zdravotním stavu, zátěžích a okruzích orgánů, které potřebují mou pozornost a péči. Doporučení ohledně detoxikace, výživy a způsobu života.

Mám zprávu ze sonografu, elektroimpedační tomografie, termografického vyšetření a rentgenu, ale především: Znovu komunikuji se svým tělem.

S velkou pokorou můžu v současnosti napsat: Mám zdravá prsa. A krásná, jak říká můj muž, a jak se to učím říkat nahlas i já.

Navštívila jsem ve Švýcarsku mou učitelku Maitreyi Piontek, autorku knížky Tao ženy, a prohloubila její metodu centrování, láskyplné péče o prsa a celé tělo; způsob sebeléčení, který vychází z konceptu tao ženy. Osvojila jsem si harmonizační sestavu, která mi dodává novou ženskou sílu i jemnost. Začala jsem se věnovat Hormonálnímu ladění, jehož velmi důležitou součástí je péče o PRSA.

Znovuobjevila jsem také svět zajímavostí a pozorohodných souvislostí s dějinami ňader.

Jsem na cestě požitkářky života a víc a víc si to užívám.

Tolik jsem si toho uvědomila. I to, jak tabuizovaná péče o prsa a skutečná prevence, tedy nejen včasné rozpoznání, je. Jak je ovlivněná strachem, úzkostí, nedostatkem informací a (často) zahleděností pouze jedním směrem – u žen i lékařů.

Při přednáškách i během mých kurzů sdílím zkušenosti s tím, co mi pomohlo překonat krizi, tipy a zajímavosti pro péči o zdravá a krásná prsa, zajímavosti a perličky z dějin ňader, praktické informace ohledně opravdové prevence i doporučení na pracoviště, kde se můžete objednat na vyšetření. O rozhovor jsem požádala mimo jiné MUDr. Helenu Máslovou, prof. MUDr.Jana Daneše, MUDr. Skovajsovou,  spoluautory i kritiky mamografického programu v České republice i zástupce dalších metod.

Uvítám Vaše ženské příběhy související se vztahem k prsům, zkušenosti s vyšetřením mamografem i jinými metodami, případně to, co jste si během léčení uvědomily o možných příčinách změny či onemocnění. Vítám příběhy žen i mužů, u kterých došlo k radikální remisi čili spontánnímu uzdravení po onkologickém onemocnění – pro inspiraci i rozvíjení programu primární – skutečné – prevence.

Můžete psát na zenske@centrum.cz, samozřejmostí je důvěrnost a možnost anonymity. vytvořila jsem také uzavřenou facebookovou skupinu pro sdílení a vzájemnou podporu: TUDY

 

Mgr. Iveta Machková Kučerová je lektorkou kurzů pro ženy s šestnáctiletou praxí, zakladatelkou školy Živá, certifikovanou lektorkou Školy pánevního dna, konzultantkou pro péči o prsa a pánevní dno a nezávislou publicistkou

 

Tento článek je reedicí původního textu z roku 2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více informací najdete v rubrice kurzy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Grafika: Šimon Chloupek, Ekografika; foto: Zuzana Zoňová a archív