Živá a krásná i s vyrážkou

S žádostí o následující rozhovor pro cyklus Příběhy přijetí mě oslovila Michaela Pavlíková, koučka psychologie výživy, absolventka kurzu Živá a krásná a má přítelkyně. Do odpovědí se mi ze začátku nechtělo, ale dnes děkuji Míše za inspiraci a impuls pravdivě sepsat můj životní příběh.

Jaký vztah ke svému tělu jsi měla jako dítě? Kdy se proměnil a proč? Vybavuješ si nějaký spouštěč?

Pamatuji si jen střípky. Podle vyprávění jsem byla temperamentní holčička, která měla ráda povidlové buchty a svíčkovou. Byla jsem živá, se spoustou energie a občas dostávala záchvaty vzteku …to máma několikrát vyřešila studenou sprchou.

 

Můj vztah k tělu – také díky událostem v prenatálním období a pravděpodobně i sprchování studenou vodou byl v následujících letech o potlačování emocí, neustálém se odpojování a napojování, vnímání a nevnímání toho, co potřebuji – s důsledky ve všech oblastech života.

Jak se díky proměně vztahu k tělu proměnil tvůj vztah k jídlu? Čím sis s jídlem prošla?

Jedla jsi prý „líp než moje starší sestra“. Vybavuji si ale scénky ze školky, kdy jsem musela dojídat a bylo mi z toho úzko, nucení k pití kakaa a odpor ke škraloupům, nechuť k červené řepě a tak podobně.

Později jsem prošla řadou diet – vegetariánskou, bezlepkovou, bez mléka, paleo dietou – z touhy být zdravá a mít pěknou pleť. Bylo období, kdy jsem chtěla přibrat a mít ženštější tvary.

Většina diet ale skončila nedostatkem vůle a přiznáním, že jsem na sebe příliš přísná. Zjistila jsem, že to, čím se potřebuji nasytit, je láskyplnost a mým tématem je naučit se přijímat – ve všech podobách.

Jak se díky proměně vztahu k tělu proměnil tvůj vztah k pohybu? Čím sis prošla s pohybem?

Vyzkoušela jsem sporty, které mě mi úplně nesedly – sportovní gymnastiku či volejbal. Zaujal mě tanec a našla jsem se v józe pro ženy. Postupně jsem zjistila, že uvolnění je právě takové umění jako intenzivní cvičení, pro mě z rodiny se sokolskou tradicí i mnoho žen kolem mě velká výzva.

Dnes je mi blízký tanec, bioenergetická cvičení pro uvolnění stresu, pohybové meditace které projasňují mysl, jóga pro ženy, cvičení z pokladnice Školy pánevního dna. Přestala jsem se stydět za mou jemnost, citlivost a pomalost.

Miluji chůzi naboso, cvičení v trávě, chvíle, když moje pokožka může svobodně dýchat.

Co bylo pro tebe nejtěžší na svém těle přijmout a proč?

V sedmnácti letech mě začalo trápit akné. Následně jsem vykoušela snad všechny možné diety a metody, jak se ho zbavit, od konvenční léčby po regresní terapii. Po dvacítce jsem přijala doporučení lékařky používat antibiotika a také krátce svolila k „léčení“ hormonální antikoncepcí. Vzbouřila jsem se, když mi jiná doktorka chtěla nasadit silný lék s rizikem potratu v případě těhotenství.

Později se má cesta změnila a já se začala díky akné učit o důležitosti harmonického trávení a vnitřní rovnováhy, o mých hranicích, emocích a vášnivosti.

Pleť na obličeji je stále mým barometrem a učitelem.

Pikantní je, že vedu kurz pro ženy, který se jmenuje Živá a krásná a zažila jsem chvíle, kdy jsem se – několikrát před vystoupením, na kterém mi mi opravdu záleželo, obsypala.

Mimo jiné mě to naučilo o mých problémech mluvit, být upřimná k sobě i v ženském kruhu.

 

Jak tvůj vztah k tělu ovlivnil ostatní věci ve tvém životě (vztahy, práci, zájmy, psychiku, zdraví…)?

Vztah k tělu ovlivnil a stále ovlivňuje mé povolání. Jsem lektorkou Školy pánevního dna a svěřím se vám s příhodou: Po letech práce s ženami jsem si uvědomila , že jedna, nevědomá část se za mou práci s tématikou pánevního dna stydí. Ženské pánevní dno je spojeno s nejintimnějšími okamžiky našeho života, narozením, sexualitou, ale také trávením a vyměšováním; historicky a společensky něčím nečistým, živočišným a hříšným. Velká část žen, s kterými se setkávám na kurzech, i několikanásobných matek mluví „o spodku“ těla, a je od něj emočně odpojená. Vědomý kontakt – propojení těla, mysli a duše – je prvním předpokladem úspěšného léčení či navýšení prožitku z milování. Je to důležité téma pro ženy žijící či živořící v této civilizaci.

Na rozumové rovině jsem to měla dávno vyřešené, ale jedna část se za mou práci styděla. S uvědoměním a přiznáním si, že to tak mám, došlo k velké úlevě. Uf…… K opravdovému přijímání a důležité změně v mém životě i práci. To říkám i na vysvětlenou k tomu, že má fotografie v centru letáčku Tajemství pánevního dna není samozřejmá a vyžadovala odvahu.

V čem dnes spatřuješ dar svých potíží? Čemu tě naučily?

Děkuji za všechny mé problémy. Díky nim líp vnímám mé tělo a učím se – neustále se učím – přijímat se taková jaká jsem. Lépe rozumím ženám na mých kurzech. Má tvář je mým zrcadlem, barometrem hladiny stresu, toho, jak o sebe pečuji, jak dýchám, jak se vnímám.

 

Jaký je tvůj vztah k tělu dnes? Přeješ si nadále tento vztah měnit?

Uvědomuji si, že vstupuji do nové životní etapy a mění se má dynamika ( ano, jsem ještě pomalejší ) Je mi čtyřicet sedm let a přes kvalitní genetickou výbavu a úžasná cvičení, díky kterým jsem v mimořádné kondici, vnímám změny na svém těle a novinky, kterou přináší další fáze ženského životního cyklu.

Přeji si stále přijímat mé tělo, tak jak se začíná proměňovat, zůstávat s ním v kontaktu, mít pro něj dostatek času a pochopení; mít odvahu stárnout opravdově a zdravě.

 

Co děláš dnes pro to, abys posílila pozitivní vztah ke svému tělu? Co bys doporučila ostatním ženám?

V první řadě se mi osvědčilo léčení vztahu s vnitřním dítětem, se svou mámou a rodinou vůbec, uvědomování a přijímání událostí z prenatálního období.

Mnoho technik zařazuji do svých kurzů Živá, počínaje setkáváním a sdílením v bezpečném ženském kruhu. Svěření se s tím, co jsme dlouho nosily v sobě a styděly se za to, má úžasný účinek. Ženy přitom často zjistí, že jejich téma není tak výjimečné, jak si myslely a poznají minimálně jednu další s podobným osudem.

Esenciální je komunikace se svým tělem – počínaje středem, pánevní oblastí. A pozorná péče o sebe.

Dostatek odpočinku, uvolňování stresu – zejména toho ukrytého hluboko v našich buňkách, spojení se zdrojem životní energie a síly.

Láskyplný vztah s partnerem – to je nádherná cesta.

Láskyplné vaření a jídlo – už bez striktního tohle nesmíš, tohle bys neměla – nejlépe s mými milovanými.

Každá z nás má svou cestu, kterou je důležité objevit a následovat.

 


 

Máš pro nás nějaký vzkaz na závěr?

Jsem v pořádku taková, jaká jsem.


 

 

Iveta Kučerová je autorkou programu Živá a krásná, lektorkou Školy pánevního dna a jógy pro ženy, zakladatelkou projektu Živá radost pro ženské zdraví a zdravé početí, na kterém spolupracuje s dalšími terapeuty a lékaři. Připravuje prenatální ošetření Metamorfóza pro ženy, muže a děti. Více o ní a jejich kurzech najdete na www.zivaradost.cz

Související článek Ivety: Jak jsem se ztratila a zase našla.

Další rozhovory v cyklu Příběhy přijetí najdete na stránkách Michaely Pavlíkové Cesta skrz

Foto: Zuzana Zoňová

Líčení: Ivana Draxlerová


 


 

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail
Kurzy
Další kurzy
Transparentní účet

Transparentní účet pro Živou radost: 661888/5500

Partneři

Cesta pravého muže
Centrum komplexní péče

Sledujte nás
Facebook